pondělí 12. března 2018

6 hodin v Dublinu

Při hledání letenky do Edinburghu mi vyhledávač nabídl možnost strávit 6 hodin v Dublinu a tak jsem tu příležitost využila a strávila čas v Irsku.
Původně jsem plánovala Hop On Hop Off prohlídku města, ale nakonec jsme zjistila, že všude se dá dojít pěšky. A tak jsem se rozhodla bloudit Dublinem. Před odletem jsem si vypsala pár míst, kam bych se chtěla podívat a zbytek jsem nechala osudu.


Než jsme vyrazila do Irska, tak jsem si zjistila, jak se dostat do centra města. Z letiště jsem jela autobusem Airlink Express na O´Connel street. Cest trvala 30 minut a zpáteční jízenka mě stála 11 EUR.  Do města se dá jet i levněji městskou dopravou, ale já ji bohužel nemohal najít a dost mě tlačil čas. Pokud plánujete navštívit Dublin, tak doporučuju si najít informace o dopravě na stránkách letiště.

Po příjezdu jsem šla do info centra pro mapu a do Tesca pro malou svačinu (na oběd v restauraci prostě nebyl čas). Jako první jsem vyrazila do Temple Bar. Původně jsem si myslela, že je to jen hospoda, ale pak jsem zjistila, že je to nejen hospoda, ale i čtvrť Dublinu, kde jsou samé bary.
Trošku mi to připomínalo Red light district v Amsterdamu, ale místo červené barvy a prostitutek v oknech, tady měli zelenou barvu a všude samý Guinness. Počet hospod a lidí byl tak na stejno -všude narváno a všichni pijí alkohol od 15:00 odpoledne.







Věřím, že to může být fajn zážitek, být tady na den Svatého Patrika. Po vyfocení tolik známé hospody Temple Bar (na pivko nebyla příležitost, protože ve vnitř bylo až moc narváno) jsem pokračovala dál a narazila jsem na food market. Jsem velký fanoušek těchto marketů a ráda zkouším nové dobroty. Tentokrát jsem is koupila borůvkové a malinové scones a byly opravdu výborné. Bohužel, nevím jestli tento market byl jednorázová a nebo pravidelná akce.


Najezená a spokojená jsem pokračovala směrem ke Christchurch Cathedral a St. Patrick Catherdral. Dublin má celkem kopcovitý terén, takže chodit všude pěšky dá celkem zabrat, v ten moment jsem přemýšlela, jestli to nebyla chyba, projít město pěšky.



V tento moment jsem trošku litovala, že jsem tu jen na pár hodin. Nedaleko katedrály byla i destilérie Telling whiskey a na druhé straně města zase Jameson whiskey.  Bohužel, nedostatek času mi nedovolil navštít zmíněná místa a tak jsem se vrátila zpátky k řece a hledala cestu ke Guinness Warehouse a doufala, že si dám černé pivo přímo u zdroje.
Po cestě jsme úplně náhodou narazila na česko-slovenskou hospodu Pifko. Jaká to náhoda! Ten den se konaly volby a ze zvědavosti jsem zašla na "jedno". Nabídli mi české pivo, ale když už jsem v Irsku, tak budu pít Guinness. Právě v čas jsem stihla výsledky voleb, pokecala si se servírkou, zeptala se, jak se dostat do Guiness warehouse a pokračovala v cestě. 




Bohužel, mi to trvalo déle, než jsem myslela a na prohlídku pivovaru jsem už neměla dostatek času, protože, jsem musela zpátky na letiště, abych stihla letadlo do Edinburghu, kde jsem naštěstí strávila déle než 6 hodin, ale o tom bude až příští článek.

Dublin mě osobně moc neokouzlil, ale Irsko jako takové se mi líbí. Poprvé jsem byla v Carlow na irské svatbě. Víkend jsme strávili v Borrisově domě, jedli irské jídlo, pili whiskey a prozkoumávali okolí. Za tuto skvělou zkušenost děkuji moji host rodině, která mě tam vzala.


 Jaký je Váš názor na Irsko?


Žádné komentáře:

Okomentovat

Zklamání z Milána

Původně jsem měla jet na dovolenou minulý rok v listopadu, ale bohužel jsem to musela na poslední chvíli zrušit kvůli nové práci. A tak jse...